KLAPKA POPRVÉ

Miluju výzvy a už vím proč. Protože ať dopadnou, jak dopadnou, vždycky při nich máte pocit, že žijete. Obdivuju všechny ty surfaře sjíždějící desetimetrové vlny nebo ty, kteří se postaví před sál plný lidí a dokáží hodinu zaujatě vyprávět. A chápu je. Protože onen strach, který překonáte, se uvolní v tak fascinující pocit, že mu nelze pokaždé znovu a znovu nepodlehnout. 

Adrenalin mi naposledy stoupl minulý týden několikrát. 

Poprvé, když mě oslovila produkční z TV Mňam s tím, abych vystoupila v jejich pořadu a upekla něco na téma “Ženy Barbie”.

Podruhé, když jsem stála před kamerou a čekalo mě moje první živé vysílání.

Ne. Nebyla jsem v pohodě. Bylo mi příšerně a chtěla jsem v tu chvíli být kdekoli jinde. Ne. Nemluvila jsem klidně, jako bych si s vámi pokecala, kdybychom se potkali. Ano! Světe div se, i přes to všechno jsem ty cupcakes, tartaletky s ovocem i melounový shake zvládla a nic jsem u toho nerozbila, nesrazila a ani se nepolila. 

Když jsem pak po třech hodinách natáčení zapichovala svíčku do jedné z tartaletek, abych popřála kameramanovi, který ten den slavil sladkých jedenadvacet a pozorovala celý tým, jak si pochutnává na mých výtvorech a štastně si u toho pomlaskává, usmála jsem se a byla jsem ráda, že jsem pokořila další výzvu i sama sebe. Tenhle pocit za to stál.

A vy udělejte to samé, kdykoli budete mít příležitost. Zapomeňte na obavy, že něco pokazíte. Že někdo by to udělal líp. Že se ztrapníte, zraníte nebo cokoli jiného. Nic z toho není důležité. Důležitý je jen pocit, že to, do čeho se vrháte, vám dává smysl. I když jde třeba jen o maličkost, jako v mém případě. 

recept na křehký koláč zde

recept Black Forrest 

PS: byla jsem vydžusovaná jako kdybych složila 34513 metráků uhlí a vzpamatovávám se z toho ještě dneska! Ale do TV Mňam mě pozvali znovu a tentokrát už to snad nebude taková rychlovka, takže se těšte na upozornění, kdy si máte zapnout telku!